Nesmíme se nikdy mstít za utrpěnou urážku, byť by byla sebevíce ponižující. - archiv citátů

12.6.2017, Matka Tereza (Foto: Jan Kovář www.jankovar.cz)

Ježíš se stal chlebem, aby utišil náš hlad (Matka Tereza)

Ježíš se stal chlebem, aby utišil náš hlad (Matka Tereza)

Učinil sám sebe Chlebem

Ježíš svou lásku k nám dokázal tím, že dal svůj život. „On, bohatý, se stal chudým“ pro vás a pro mě. Úplně se vydal. Zemřel na kříži. Ale než zemřel, učinil sám sebe Chlebem života, aby utišil náš hlad po lásce, po něm.  Řekl: „Když nebudete jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život.“

Učinil sám sebe Hladovým

A velikostí své lásky se stal hladovým: „Byl jsem hladový, a nasytili jste mě. A když mě sytit nebudete, nemůžete vstoupit do věčného života.“ To je dávání Kristovo. Bůh stále miluje svět. Stále posílá vás a mě, abychom dokazovali, že miluje svět, že má pořád se světem soucit. Jsme to my, kdo musíme být jeho láskou, jeho soucitem v dnešním světě. Ale abychom mohli milovat, musíme mít víru, neboť víra v akci je láska a láska v akci je služba.

Od něho přijímáme světlo a sílu

Ježíš se proto učinil Chlebem života, abychom mohli jíst a žít a abychom ho dokázali vidět ve znepokojujícím převleku chudých. 

Náš život má být protkán eucharistií. Od Ježíše v eucharistii se totiž dozvídáme, jak velice nás Bůh touží milovat a jak na oplátku žízní po naší lásce.

Od Ježíše v eucharistii přijímáme světlo a sílu, abychom i my mohli hasit jeho žízeň.

Věřte, že v podobě
chleba je on, Ježíš.
Věřte ale, že on je i v hladovém,
nahém, nemocném,
opuštěném, nemilovaném,
bezprizorním, bezmocném
a zoufalém člověku.

Se svolením zpracováno podle knihy Novéna s Matkou Terezou,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství. Redakčně upraveno

Tento text ve formátu PDF k vytištění:
a použití např. na nástěnku naleznete zde.

Fotografické podklady k textu na nástěnku k vytištění: 
- verze pro domácí - kancelářský tisk
varianta 1
varianta 2

Rozcestník k dalším textům na nástěnky naleznete zde

[nahoru]

Čtení z dnešního dne: Středa 28.6.

Gn 15,1-12.17-18; Mt 7,15-20

Komentář k Gn 15,1-12.17-18: Bůh dává Abramovi tři věci: potomstvo, území, požehnání. Provokativní otázka: pokud se náš kontinent zříká potomstva, neztrácí dvě zbylá zaslíbení?

Zdroj: Nedělní liturgie