Nesmíme se nikdy mstít za utrpěnou urážku, byť by byla sebevíce ponižující. - archiv citátů

20.4.2017, Radek Tichý (Foto: IMA)

Neděle Božího milosrdenství – vstupní modlitba a komentář

Neděle Božího milosrdenství – vstupní modlitba a komentář

Vstupní modlitba – orace

Bože, ty o Velikonocích
vždy znovu oživuješ víru svého lidu;
prosíme tě:
opatruj a upevňuj v nás, cos nám daroval,
ať všichni stále hlouběji chápeme,
co to pro nás znamená, že jsme byli obmyti křtem,
znovuzrozeni z Ducha svatého a vykoupeni krví tvého
Syna.

(Překlad latinského originálu: Bože věčného milosrdenství, ty o velikonočních svátcích vždy znovu zažehuješ víru svého posvěceného lidu; rozmnož milost, kterou jsi daroval, ať všichni se správnou moudrostí chápou, jakou koupelí byli obmyti, jakým duchem znovuzrozeni a jakou krví vykoupeni.)

Neděle v bílém

Modlitba neděle in albis, která uzavírá velikonoční oktáv a při níž nově pokřtění naposledy přicházeli v bílém křestním oděvu, nepochází z římské liturgie. Jedná se původně o modlitbu, která v galikánském ritu končila recitaci jmen živých a zesnulých, za které byla slavena eucharistie. Oraci máme poprvé doloženou v Missale Gothicum (7. století), do římského ritu byla zařazena při obnově misálu ve 20. století.

Bůh věčného milosrdenství

V latinském originále modlitby je Bůh nazýván Bohem věčného milosrdenství. Jedná se o ozvěnu velikonočního Žalmu 118 (117), v němž jsou dům Izraelův a Áronův, a vůbec všichni, kdo se bojí Hospodina, pozváni, aby Hospodina oslavovali, neboť jeho milosrdenství je věčné: Hospodinův vyvolený nezemře, ale bude žít. O tomto Bohu v oraci vyznáváme, že o Velikonocích obnovuje víru svého lidu.

Křest, biřmování a eucharistie

V druhé části modlitby, v níž prosíme, aby Bůh rozmnožil milost, kterou nám o Velikonocích daroval, nacházíme odkaz na 1. list svatého Jana: „Ježíš Kristus je ten, který přišel skrze vodu a krev. A to dosvědčuje Duch, protože Duch je pravda. Jsou tři svědkové: Duch, voda a krev, a ti tři jsou zajedno.“ (1 Jan 5, 6-8)

Skrze křest, biřmování a eucharistii, svátosti přijímané či obnovované o velikonočních svátcích, Bůh z lidí vytváří sobě zasvěcený lid. V osmý den, kdy se odkládají křestní roucha, prosíme, abychom neodkládali a naopak podrželi velikonoční milost, kterou Bůh bude rozhojňovat po celých osm týdnů až do Letnic.

Se svolením zpracováno podle knihy:
Radek Tichý, Oremus
(Komentáře ke vstupním modlitbám mešních iturgií)
,
kterou bydalo nakladatelství Krystal OP
Redakčně upraveno (zkráceno)

[nahoru]

Čtení z dnešního dne: Středa 28.6.

Gn 15,1-12.17-18; Mt 7,15-20

Komentář k Gn 15,1-12.17-18: Bůh dává Abramovi tři věci: potomstvo, území, požehnání. Provokativní otázka: pokud se náš kontinent zříká potomstva, neztrácí dvě zbylá zaslíbení?

Zdroj: Nedělní liturgie